www.AukceSance.cz

Aukční katalog online
Vstup do aukce on-line
(kompletní aukční nabídka)

Aukční katalog ke stažení
Jak se aukce zúčastnit

Více informací o Projektu Šance
a českých „dětech ulice“






Patrik Hábl

Momentálně působí jako pedagog na VŠUP a navazuje na umělce, jako jsou Vladimír Kokolia nebo Josef Šíma. Věnuje se malbě a prostorovým instalacím. Má na kontě několik intervencí v rámci stálých sbírek Národní galerie a svá díla instaloval v několika kostelích a kaplích v Česku i v zahraničí. Hlavním ohniskem jeho zájmu jsou přírodní scenérie, u kterých umělec zkoumá jejich vyvíjející se odraz v člověku a společnosti. Krizi jednotlivce spatřuje v nevědomé ignoraci krajiny, ve které už dnes nežijeme a jíž neprocházíme. Globalizovaná doba s miliony obchodních center a dopravních obchvatů nás od přírody odděluje natolik, že už nevíme, kdo jsme. Tyto myšlenky většinou zobrazuje na rozměrných plátnech, která vytváří až sakrální prostor a podněcují k meditaci. O úspěchu autora svědčí již čtvrté zařazení do prestižní aukce v Sotheby’s, kde byl dvakrát zařazen v Contemporary art, což se dříve žádnému českému umělci nepodařilo. Hábl je také prvním žijícím českým umělcem, jehož dílo se po aukci v Sotheby's dostalo do dražebního katalogu jeho renomovaného konkurenta, aukční síně Christie's, kde Black and White Landscape byla vydražena za rekordních 16 250 liber. Hábl tak překonal svůj loňský aukční rekord ze Sotheby's, kde byl jeho obraz Black Mountains vydražen za 10 710 liber.

Pokud se daný umělec objeví v těchto prestižních mezinárodních aukčních síních, znamená to rychlý nárůst tržní hodnoty jeho děl.








https://www.novinky.cz/kultura/clanek/malir-patrik-habl-se-znovu-prosadil-na-zahranicni-aukci-vnimam-to-jako-zhodnoceni-prace-40356066

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097206490-udalosti-v-kulture/221411000120330/obsah/830243-habl-v-christie-s

nebo k Vodopádu:
https://www.idnes.cz/praha/zpravy/zizkov-malba-vodopad-habl.A200712_105443_praha-zpravy_bse

https://magazin.aktualne.cz/kultura/umeni/vodopad-na-40metrove-stene-patrik-habl-zizkov-landscape/r~f1c44c0cc41d11eab1110cc47ab5f122/



Poznámka Projektu Šance:
Tvorba Patrika Hábla nás oslovila nejen svým duchovním rozsahem. Patří mezi umělce, jejichž tvorba s námi rezonuje, ač konkrétně nevíme úplně proč. Až později jsme se dozvěděli, že vedle Krištofa Kintery a Pasty Onera patří mezi umělce, hodnota jejichž díla je na progresivním vzestupu. Čím více poznáváme jeho tvorbu a výtvarné schopnosti, tím méně nás toto hodnocení překvapuje.

Díla Patrika Hábla se v roce 2019 objevila v aukci Sotheby's, což je celosvětově nejstarší a největší mezinárodní firma pořádající aukce výtvarného umění. Co k tomu dodat? Patrik je stále ještě mladý umělec, a abychom to řekli moderně… máte poslední možnost – doslova „last minute“ – koupit jeho dílo za rozumnou cenu, než vystřelí ke hvězdám. Cena děl i Patrik sám :-).



Informace z aukce, při níž bylo vydraženo dílo Patrika Hábla v Galerii Vltavín:
Dneska v Sotheby's, ve čtvrtek ve Vltavínu.

Významný představitel střední generace, který s úspěchem vystavuje po celém světě a jehož malířské dílo bylo oceněno Waldesovou cenou a prestižním oceněním Europol Art Award.

Slavná londýnská Sotheby's zařadila do své listopadové aukce s názvem 20th Century Art: A Different Perspective dílo malíře Patrika Hábla – diptych s názvem Black Composition I+II. Patrik Hábl se tak stane v porevolučním období pátým žijícím Čechem, který bude po Davidu Černém, Stanislavu Kolíbalovi, Krištofu Kinterovi a Jiřím Sopkovi zařazen do světového výběru nejlepších děl 20. a 21. století.



O Háblově výstavě v roce 2019 v Galerii Villa Pellé v Praze novinář a kritik umění Petr Volf napsal:
„Intenzita, s jakou vstoupil do pražské Pelléovy vily, je výjimečná, opravdu velmi málo vídaná. Jeho výstava je komplexní, přesně vyladěná a postupně graduje. Jako by do ní nainstaloval záhadné čerpadlo energie, které mrazivý den rozpustí v přílivu světla. Můžeme se obdivovat malířskému umění, kdy autor nepoužívá štětec, ale nanáší barvy pomocí válců nebo tyčí na plátno či na dlouhé pásy papíru, jako to dělají malíři třeba v Číně nebo Japonsku.“



Patrik Hábl / RE:KONSTRUKCE

Patrik Hábl (1975) patří mezi nejviditelnější představitele české neštětcové malby své generace. Svými projekty budí posledních pět let opakovaně pozornost v Česku, ale i v zahraničí, například v Německu nebo Japonsku. Jeho dynamický asociativní rukopis vznikl postupně především jako syntéza postupů abstraktní malby a monotypu. To, kromě Háblova přirozeného smyslu pro experiment, který je pro něj stále typický, do jisté míry odráží také jeho školení na UMPRUM v malířském ateliéru Pavla Nešlehy a na grafice u Vladimíra Kokolii na AVU. Poté, co se u něj ustavil základní výrazový rejstřík, začal tento umělec řešit další otázky, které se vážou k problematice životnosti malby v novém tisíciletí.
Přitom už u něj nejde pouze o obraz samotný, jakkoli samozřejmě zůstává stále v centru jeho zájmu, ale i o jeho skrytý potenciál. Patrik Hábl začal svou malbu vnímat jako osvobozené médium, subjektivní materii s univerzálním přesahem, ze které se „skládá svět“, a proto mu také nedělá problém do něj jejím prostřednictvím intervenovat. Dokázal to například už svým velkorysým malířským zásahem do barokního interiéru kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze, kde své kompozice použil jako substitut za původní narativní oltářní plátna, aby vzápětí v holešovickém DOXu malbou „vystavěl“ jedno celé patro věže (2013). Zatím naposledy malířskou site specific invazí rozehrál v loňském roce prostor oceňovaného polyfunkčního domu DRN od Stanislava Fialy na pražské Národní třídě.
Patrik Hábl pokračuje v monitorování možností malby prostřednictvím zacházení s obrazem a zkoumání parametrů jeho prožívání ze strany diváka také v rámci svého projektu RE:KONSTRUKCE připraveného pro Galerii Villa Pellé. Je to zatím jeho nejobsáhlejší pražská samostatná výstava, ale především se jedná o provázanou prostorově-obrazovou konfrontační situaci, která zasahuje do všech tří pater výstavního prostoru a atakuje rovněž bezprostřední okolí budovy. Symbolicky tak spojuje exteriér a interiér, mikrosvět s makrosvětem a staví je na stejnou úroveň. Už to je s ohledem na Háblovu „klasickou“ podobu malby zajímavá informace.
Základním východiskem jeho práce je ovšem samotná analýza závěsného obrazu, jeho vrstev, formátu, způsobů utváření i vnímání. Teprve na tuto neustále proměnlivou a otevřenou platformu navazují Háblovy inovativní instalace malbou, které mohou vést až k dílčí re:konstrukci architektury v obraz. Malba ohraničená papírovou podložkou či rozměrem plátna přitom vizuálně splývá s částmi prostoru, ať je to podlaha, obvodová zeď, nebo dokonce celá místnost. Stává se tak novým zdrojem energie i empirického poznání. V takovém případě se nemění pouze dispozice, parametry a charakter obrazu, ale stejně radikálně dochází také k proměně jeho percepce. Od běžného čtení pohledem je možné v pravém slova smyslu dosáhnout až fyzického vstoupení do nitra obrazového prostoru.
Tomuto režimu odpovídá i uspořádání expozice. Úvodní část zachovává uměřenou podobu tradiční galerijní instalace. Veškerá pozornost je soustředěna na obraz, jeho texturu a přirozenou asociativnost, takže je možné identifikovat prakticky všechny Háblovy současné zásadní způsoby konstruování malby. Někdy je to zhutnělé vrstvení barevných struktur pomocí válců. Jindy vzájemné přikládání pomalovaných ploch k sobě a následné fyzické roztrhávání, jímž se autor dostává plátnům „pod kůži“ a obraz pak „krvácí“ zvláštním sedimentem, přičemž důležitou roli hraje právě zkoumání zasychání olejových a polygrafických barev. Další postup představuje koncentrované zahušťování kompozice pomocí graficky působících čar ve strukturální schéma, které se fyzicky blíží drásavým vrypům.
Především v této části výstavy přichází ke slovu také orientace na motiv, který se v druhém plánu v některých intuitivních obrazech zjevuje, ať jsou to spontánní přízraky krajin nebo tváří. Následná úroveň výstavy postupuje od de:konstrukce obrazu v jeho re:konstrukci v obrazový prostor nebo situaci, k nimž se váže „jiný“ způsob emotivní interakce s divákem. I díky němu může dojít v mysli pozorovatele k významové „proměně“ instalace třeba v kapli, relikviář nebo trezor. Poslední část reflektuje zásahy malbou do konkrétního prostředí, ať je to chrámový interiér, nebo rušná magistrála, jinými slovy výběr autorových nejvýznamnějších projektů, které naznačují způsob jeho výtvarného uvažování a vytvářejí kontext obrazové realizaci, která vznikla na místě.
Re:konstrukce bývá obecně nejčastěji definována jako uvedení do původního stavu, Háblova výstava na základě podobenství s architekturou re:konstruuje žitou realitu v otevřený svět obrazů. Pokouší se ukázat, že jejich prostřednictvím je možné změnit náhled na každodennost, a především že základem takové transformace není stereotyp ani ustrnulé dogma, ale živý proces.
Radek Wohlmuth




Sance
KONTAKT: Projekt Šance, Ve Smečkách 28, 110 00 Praha 1
Pavel Kozler, asistent, mobil: 721 270 250, info@projektsance.cz